Bydlet ve vlastním domě dnes chce snad každý, a tak není divu, že novostaveb, zvláště v okolí větších měst, roste jako hub po dešti.
Velmi populární jsou mezi nimi pasivní domy s nízkými nároky na životní prostředí. Od “normálních” novostaveb je někdy odlišuje netradiční vzhled, jindy však pasivní dům od toho běžného nepoznáte. V interiéru mezi nimi však často najdete velké rozdíly, mezi jinými i v užité vzduchotechnice. Jak se liší?
Základní princip chlazení i ohřívání vzduchu sice zůstává stejný, liší se ale instalace i použitá technika. V domech se totiž neinstaluje jen klimatizace, ale komplexní zařízení, která zajišťují celkovou výměnu vzduchu, jeho ochlazování i ohřívání.
V pasivních domech se užívá takzvaná rekuperace. Díky silné izolaci se totiž pasivní domy v létě tolik nepřehřívají a v zimě zase lépe udržují teplo. Instalace rekuperačního zařízení v jednotlivých místnostech domu výměnu vzduchu bez tepelných ztrát. V zimě se stará o to, aby bylo teplo, které čerpá z vydýchaného a vlhkého vzduchu a dodává jej vzduchu čerstvému. V létě zase rekuperace funguje jako klimatizace a ochlazuje a “větrá” vzduch, který chladí pomocí průchodu přes zemní kolektor.
V běžných domech s nízkoenergetickým standardem není možné rekuperaci využívat, a je proto nutné instalovat klasické klimatizační jednotky s vnitřní a venkovní jednotkou.
Klimatizace oproti rekuperaci necirkuluje vzduch, ale nasává jej z venku. S ním i prach, nečistoty a bakterie a je proto dobré vzduch dále čistit a filtrovat, případně i ionizovat nebo vzduchu dodávat vůni.