Skloubit starou architekturu a moderní technologie bývá občas pěkně těžké. Jasno v tom, zda je možné klimatizační zařízení do historických budov umisťovat, totiž často nenají ani památkáři.
Klimatizace je, podobně jako například vikýře nebo prorážená okna, definovaná jako novotvar, a tudíž by se při rekonstrukci historických budov měla co možná nejvíce eliminovat. Žádná metodika Národního památkového ústavu však problematiku klimatizačních zařízení při rekonstrukcích nezpracovává.
Někteří památkáři se proto k zavedení klimatizace při rekonstrukci starých budov nestaví úplně odmítavě, a pokud se zachová historický ráz budovy a její autenticita, klimatizování budovy povolují. Vždy však záleží na konkrétním případu.
Staré a nové části budov
Největší problémy nastávají, pokud v historických budovách sídlí například kanceláře. Rekonstrukce se totiž, v případě, že mají budovy starší a novější části, často povolují jen pro novější části budov. Staré paláce však naštěstí v létě díky silným zdem izolují vysokou venkovní teplotu.
Na Pražském hradě proto klimatizaci najdete například jen v Jižním křídle, v Obrazárně a depozitářích. Celoročně však na Hradě chladí ovzduší menší klimatické jednotky na místech, kde je potřeba udržovat stálou teplotu.
Pod dohledem pracovníků památkového ústavu se opravovaly i paláce na Malé straně, ve kterých dnes sídlí parlament. Klimatizovaný je díky rekonstrukci z 90. let jednací sál a některé místnosti v jeho bezprostředním okolí, většina kanceláří však klimatizaci nemá.
Klimatizace a umělecká díla
Pro lidi je klimatizace komfortem, pro některá umělecká díla však podmínkou přežití. Klimatizované jsou proto například všechny výstavní objekty Národní galerie.
Frostik spol.sr.o.
Whatsapp Chat 
